O vzniku kaple „Všech svatých“
Nejtypičtějším zjevem Petrohradského parku a okolí na starém „Zámeckém vrchu“ jest kaple „Všech svatých“, jejíž vznik uvádí nás opět do začátečních dob války třicetileté, kdy hrabě Heřman Černín s neochvějnou láskou k císařům Matyáši a Ferdinandu II. nedbaje českých stavů, kteří byly proti a tím přivodil sobě hojně nepřátel, ti chtěli jej sprovodit ze světa. Prozřetelnost však bděla nad jeho životem. Když dne 10.srpna 1617 přítomen byl mše svaté v kostele sv.Vavřince na Petříně v Praze, upozorněn byl svými přáteli na hrozící mu nebezpečí. V modlitbě pak oddav se Bohu, s rychlým rozhodnutím vsedl na koně již připraveného přede dveřmi chrámu, uprchl do Saydy v Sasku v bezpečí a tuto vzdálenost z Prahy do Saydy vykonal prý za 8 hodin. Onoho koně dosud možno zříti vycpaného ve zdejším zámku. Na věčnou upomínku svého zachránění nechal pak hrabě Heřman Černín z Chudenic zříditi na „Zámeckém vrchu“ tuto kapli zasvěcenou ku „Všem Svatým“ a tak starý zámecký vrch nazván od oné doby „Vrch Všech svatých“.
Kaple tato stavěna dle antického vzoru Maria Rotunda neb římského Pantheonu, mající v objemu přes 40 metrů, velebně vznáší se k nebesům. Uvnitř pak rozsáhlá kopule se širokým kordonem, na kterémž může jedna osoba pohodlně se procházeti.
Vyzdobena byla jednoduchým oltářem tj. s dřevěnou tumbou a dřevěným křížem a za oltářem visel pak obraz „Všech Svatých“, který zhotoven byl benátským malířem A.Pauluccio v roce 1663. Kaple tato byla veřejnosti přístupna jako „Capella publica“ a sloužila se tam vždy na Vše svaté slavnostní mše svatá, až teprve za panování Josefa II. – 1780-1790 byla tato kaple jako mnoho jiných zrušena a velký obraz převezen do Prahy do Černínského paláce, kde byl přes 50 roků uschován a tak kaple na „Zámeckém vrchu“ byla přes půl století opuštěná a prázdná.
Teprve v roce 1843 šlechetný, umění a přírody milovný hrabě Evžen Černín z Chudenic obrátil svojí pozornost k „Zámeckému vrchu“ nechal znovu obnoviti kapli „Všech svatých“ a celý vrch učinil přístupným a otevřel veškeré krásy, které v zříceninách byly skryty a nechal zříditi, také příjemné a pohodlné schůdky vzhůru a učinil tak tento divoromantický horský hřbet přístupným .
Do kaple nechal z Prahy zpět přivézti zmíněný obraz Pauluccioův, zřídil oltář, lavice a vyzdobil kapli pozoruhodnými svatými obrazy. Nechal též zrestaurovati a opraviti nápisy nad hlavním vchodem z doby založení kaple tohoto znění, věštící bývalou slávu Černínskou.
V roce 1846 otevřena byla stará sklepení vedle kaple se nacházející, kdež nalezeny byly kamenné koule, mlýnský kámen, kachle z kamen a jiného více, což uloženo do kaple do zvláštní skříně. V témže samém roce byla též jihozápadně z nacházejících zbytků z tvrze postavena rozhledna se schůdky s malebným pohledem na Stebno, Malměřice, Blatno, Krty, na hájovnu „Červená pumpa“, na bývalé hornické městečko Jesenice a na jihu v dáli pak přívětivě k návštěvě nás zve Plavič se svojí starou besídkou a lovecký zámeček Huberti u Chmelištné.
V následujícím roce 1847 byla pak odkryta věž hladomorna, která až do oněch dob byla zahrabána v sutinách a při oné příležitosti nalezena byla helma a kus prsního pancéře, stříbrná ostruha a jiné věci, prý z dob římských, což uloženo též do skříně. Při těchto vykopávkách, které byly konány pouze z důvodu estetických, krasocitných a vědeckých, vyskytly se však ve vídeňských novinách, dle sdělení mého předchůdce Rudolfa Födische, zprávy, že hrabě Černín hledá pokladů, veškeré práce byly pak nato zastaveny. Dílo však bylo dokončeno a hrabě Evžen Černín zanechal sobě nehynoucích zásluh o tyto odkryté krásy. Za vlády Exzell. hrab. Jaromíra Černína z Chudenic byla kaple „Všech svatých“ důkladně opravována r. 1868 a v r.1892 uvnitř i venku. Teprve r.1927 nechal zesnulý hrabě František Černín z Chudenic u příležitosti svých 70-tých narozenin dne 3.března 1927 uvésti do nynějšího stavu, tak jak dnes vnitřek zříme. Nynější oltář nechal hrabě František převésti ze zabraného loveckého zámku Jemčina u Jindřichova Hradce, který sobě vymínil, když zámeček při provádění pozemkové reformy byl zestátněn.
Oltář tento jest velice krásný a historický z dob Heřmana Černína, co polní oltář to, ve slohu barokovém a v Jemčině znám od dávných dob co Černínský stříbrný oltář, při kterém mnoho Černínů prý oddáváno bylo. Nechá se rozebrati na kusy a složiti do beden. Též obraz „Všech svatých“ byl u této příležitosti restaurován akad. malířem Kautským v Jindřichově Hradci. U vchodu pak na levé straně upevněn při této příležitosti malý zvon z krásnodvorského zámku. Taktéž celý vnitřek kaple s kopulí vybílen, lavice bíle natřeny, střecha pokryta novým šindelem a jest zapotřebí 9.000 kusů a kaple opatřena hromosvodem. Nástěnné nápisy obnoveny a na pravé straně zvěčněn poslední Černín z Chudenic po meči:
Divae Genitricis Omnique Sanctorum honori Franciscus Czernin Comes De Et In Chudenic Domus Novodemensis Et Chudenicensis Gubernator pro assecuto septuagesimo aetalis anno aedes istas renovari et Cultui Divino restitui gradus fecit die 3.Martii A.D. MCMXXVII.
Kaple vysvěcena byla litoměřickým biskupem zemř. Jos. Grossem, při které příležitosti pořádal jsem květinovou výstavu.
Tumba ku tomuto stříbrnému oltáři zhotovena byla z umělého kamene v Žatci. Byl jsem pověřen touto vděčnou prací a vše provedeno ku úplné spokojenosti vzorně, s citem, beze stavitele. Až do zrušení kaple za Josefa II. nalézal se ve věži větší zvon, který byl dán do špitálu v blízkosti zámku postaveného. Skříň s nálezy nechal hrabě František Černín r. 1927 převést do Jindřichohradeckého archivu.
Dále ve svém testamentu z vděčnosti za svoji záchranu určuje bohabojný Heřman Černín z Chudenic svému újci a dědici Humprechtovi Janu Černínu, by nechal též postaviti poblíže zámku Petrohradu špitál (chudobinec) dle vzoru Strahovského kostelíčka a špitálu pro 8 mužů v panských službách zestárlých a práce neschopných a každé tři roky oděv z bílého sukna s modrými výložky, jak nosí se Strahově a živobytí do smrti apod. Za povinnost se jim klade každodenně býti přítomni mše svaté v zámeckém kostele a v určitých hodinách ve špitální kapli modliti se za mrtvé i živé členy hraběcího Černínského rodu.
Hrabě Humprecht Jan zvýšil tento počet o čtyři zestárlé, práce neschopné ženy. Tento špitál jest prostranná kaple s věží a se zvonicí a kolem dokola nacházejí se obývací místnosti. Tedy vědně dle vzoru bývalého Strahovského kostelíčka. Tato budova dostavěna byla dříve jako kaple „Všech svatých“ a to již r. 1652 a vnitřní kaple zasvěcena krásným oltářním obrazem Nejsvětější Trojici Boží. Jména zakladatele i budovatele zvěčněna jsou nápisy, dnes však již špatně čitelnými.
Na levé straně kaple:
Hermanus, Sac. Rom. Imp. Comes Czernin de Chudienitz, olim quatuor Omperatorum Rudolphi, Mathiae, Ferd.II. ac Ferd. III. Camerarius, ejusdemque intimus Consiliarius, bis ad Portam Ottomannam magnus legatus Cesareus, post peractam in terram Sanctam etiam privatam peregrinationem factus pro Cesare Mille Catatractorum Collonellus, dein per varia Sagô et Togâ rite expleta Officia Regius in Regno Bohemiae Locumteneus, ibidem Supremus feudorum Praeses, supremus Regni Index, Supremus Camerarius ac postremo supremi Praefecti Digmitate functus in Domino. A. 1651 7.Martinus defunctus. In Dominiis suis, Petersburg, Gieshübel, Neudek, Schönhof, Sedschitz, Miltschowes, Vinarž, Welchow, Cost et Cosmonos in Bohemia et Schmiedegerg in Silesia, fidei Commissi Czerniniami Institutor, hoc sacellum et Hospitale extrui ac Pauperes in eo alere, Humberto hic e Reione scripto Primo Haeredi suo, sui fratris filii filio Testamento mandavit. Misereatur Animae suae Deus, dic pie Lector. Amen.
Na pravé straně kaple:
Humbertus Joannes, Sac.Rom.Imp.Comes Czernin de Chudienitz, fidei Commissi Czerniniami Posessor a Haeraditarius, Comes et Actualis Dominus Petersburg, Gieshübel, Neudek, Vinarž, Welchow, Schönhof, Sedschitz, Miltschowes, Cost et Cosmonos in Bohemia ac Schmiedeberg in Silesia. Proprietarius vero Dominus in Landstein, Constenblatt, Zdiar, Radonitz, Tinnist, Schlüsselburg et Stacor, Regia Arcis et Dominii Melnicensis supra Albin, Usufructuarius Posessor, Eques Aurei Velleris fac.Caes. Majestatis Leopoldi Imi Imperatoris Actualis, Sekretus Consiliarius, status primus Camerarius ejusdemque Majest. In Bohemia Regius Locumteneus, Iudicii Provincialis Assesor, in Generalibus ejusdem Regni Comitiis nunc Octava Vice Principalis Regius Comissarius, olim ad sereniss Rempubl. Venetam legatus Cesareus, ex Mente Testatori hic a regione scripti Hermanni fratris Avi sui, hoc Sacellum et Hospitale A. 1652 a fundamentis extruxit et Memoriam hanc. A 1677 inscribi curavit. Iudicandus Homo reus, huic ergo parce Deus, die pie Lector. Amen.
Uznávám též za svoji povinnost veřejnosti prozraditi, že v Petrohradě v zámku na studijní návštěvě dlel též „náš otec národa“ jehož velkou postavou končí a vrcholí národní obrození, František Palacký (nar. 1798 zemř. 1876), který „modrým“ abéem Dobrovským uveden byl do Černínského domu, získav sobě nevšední úctě. V toce 1847 pracoval ve Vídeňském paláci od 25.května do 12.června a v srpnu zajel na Černínský zámek v Peteršpurku a prohlížel staré listiny archivní a genaeologické a pozoroval okolí. Též jeho zeť František Lad. Rieger, po Palackém politický vůdce národa, který formuloval s členy české šlechty státoprávní deklarace která neuznávala dualismus, byl zde přítomen.
Památná slova Palackého, pronesená v r.1825, když tehdy vlastenečtí hrabata František a Kašpar Šternberg, Černín, Harrach, v rozmluvě s ním pochybovačně se vyslovili o budoucnosti národa českého. „Jať aspoň kdybych byl třeba cikánského rodu a již jeho poslední potomek, ještě za povinnost bych si ukládal, přičiniti se všemožně k tomu, aby aspoň čestná po něm zůstala památka v dějinách člověčenstva.“
Zdroj: St.archiv Mariánská Týnice , O Petrohradě, okolí zámku a parku z hlediska kronikářsko-kulturního, vzpomínky a dojmy Ferd.Synek